Chalupa Cizinka #7080

Chalupa na konci světa, uprostřed lesa.

Vybavení chalupy: vstupní veranda, plně vybavená kuchyň s plynovým sporákem (nádobí, sklenice, hrnky, mikrovlnka, rychlov. konvice, lednice), dvě ložnice v každé k dispozici 4 lůžka - v každé ložnici kamna na dřevo, koupelna i kuchyně bez tekoucí vody - nutné použít vodu ze studny a případně ohřát na kamnech které jsou přímo v koupelně, suché WC

Povlečení a ložní prádlo v ceně, pitná voda v barelech dle počtu osob - pro malé děti doporučuji s sebou kojeneckou vodu na kterou jste zvyklí

Nárokuji si odmítnout veškeré rezervace na Vánoční a Silvestrovské svátky kde počet osob bude nižší jak 4 a počet nocí bude nižší jak 3. Pozor! Cesta je v zimě opravdu jen pro auta s pohonem 4x4 nebo nechat auto na parkovišti u skiareálu Sachova studánka a dojít cca 2km pěšky po bývalé obecní cestě

Byla jednou jedna rodina – otec, matka a jejich dva synové – kteří žili v malém moderním městě na počátku 21. století. Žili poklidně, ale jejich život byl plný technologií, mobilů, počítačů a aut. Jednoho dne se však stalo něco nečekaného.

Při prozkoumávání starého podkroví narazili na tajemný starý hodinový stroj, který vypadal jako z jiného století. Synové si jej začali hrát a náhle se stalo něco zvláštního. Stroj se roztočil a celá rodina byla záhadně přenesena do předminulého století, do doby asi zhruba poloviny 18. století.

Vyskočili na rušné náměstí v malém městečku, kde se ozývaly povozní klapky, lidé se pohybovali v dobových oblecích a na ulicích pobíhali koně a vozy. Rodina byla zpočátku ohromená a zmatená. Otec si sáhl na svůj moderní mobil, který najednou nefungoval. Matka si všimla, že nemá žádnou moderní kabelku, ale starý kožený zavazadlový kufr. Děti byly nadšené, ale i trochu vystrašené z nového prostředí.

Museli se naučit žít bez technologií – vařit na kamnech, prát ručně a komunikovat s místními lidmi, kteří znají pouze staré způsoby. Brzy si ale začali zvykat. Otec opekl večeři na ohni, zatímco matka se věnovala dětem - společně sbírali květiny, houby a dřevo na oheň. Děti se začaly učit hrát na staré housle a učit se základům vzdělání, které bylo v té době dostupné.

Rodina si uvědomila, že i přes odlišnosti je jejich život méně stresující, a že si více váží jednoduchých radostí – procházky přírodou, společně stráveného času a vzájemné pomoci. Po několika dnech se jim podařilo najít způsob, jak se vrátit zpět do svého času pomocí starého hodinového stroje.

Když se vrátili, byli jiní. Naučili se vážit si technologií, ale také si uvědomili, jak důležitá je jednoduchost a spojení s přírodou. Od té doby žili s myšlenkou, že technologie jsou užitečné, ale že největší poklady jsou v lidech a v jejich vztazích.